jojo dneska hrajem o všechno. Buď na Euru ještě zůstaneme a nebo ne...
ále já mám dobrou náladu a zatím mi ji nic nezkazí xD
Sedí manžel dvě hodiny na chodbě před operačním sálem. Po strašně dlouhý době se otevřou dveře a na chodbu vstupuje unavený a smutný chirurg. Pomalu si přisedne k zhroucenému manželovi a tichým, soucitným hlasem říká: 'Dělali jsme co jsme mohli, ale vaše paní upadla do hlubokého kómatu...' Manžel vytřeští oči a ptá se:
'Co já teď budu dělat??' Doktor vážným hlasem odpoví :
'No, budete se muset o ni denně starat... každý dvě hodiny ji otáčet, aby neměla proleženiny, krmit ji hadičkou s umělou výživou, vyměňovat jí plíny, když se pomočí a umývat ji, když se pokálí... budete na ni muset celé hodiny vlídně mluvit, laskat ji ve vlasech, protože je možné, že všechno vnímá a ona se třeba za dvacet let z komatu probere, usměje se na vás a může do něj znova ihned upadnout na dalších pár let... '
Chlap mezitím zežloutl, zfialověl, zezelenal a totálně se rozklepal. Doktor
se k němu nakloní, plácne ho po zádech a rozšafně povídá:
'Nebojte se, dělám si prdel...samozřejmě zemřela."