Oslava... a to doslova

NEDĚLEJTE SNOBSKÉ OSLAVY NAROZENIN!




a TO MYSLÍM DOSLOVA! Na 12 hodin jsme jeli na CENZURA (přece nebudu dělat reklamu zadarmo?!) což je hospoda s bowlingem. Vzadu je salónek pro takových 50 lidí. Mno a tam jsme vesele seděli. Totiž, vesele... generace 50+ seděla vesele, zatímco my (já a bratranec) 18- jsme seděli spíše zhrouceně, znuděně, otráveně a na pokraji psychických sil. A to doslovně.

Začalo to neodkladnými formalitami. Jsme tam přijeli a pozdravili jsme se s celou tou početnou bandou lidí, ze kterých jsem minimálně polovinu nikdy v životě neviděla (Jsem zapomněla říct, že to byla oslava sedmdesátin dědovy tety...) mno, takže jsme si podávali ruce žj. Řekla jsem milionkrát "dobrý den" až mě bolela z toho slušného tónu mého hlasu huba. Pak jsem zapadla do růžku místnosti za bratrancem. (Já v sukni! To je už sama o sobě pohroma!) Čekala jsem, až se zbytek mojí familije dozdraví s tetinou nejbližší rodinou (syn, jeho manželka, 3 děti, dcera, její manžel, 2 děti + jakési tetky...)
Konverzovala jsem s bratrancem a na celej ten cirkus jsme měli dost podobné názory (Zabijte mě!) Pak celé stádo zahnala teta na židle ke stolům, které byly složené do podkovy (do půlkruhu, do U, do prdele...) Byli jsme rozděleni podle jmenovek. Táže jsem si sedla do jednoho křídla té sestavy. První, co mi přišlo na oči byla jmenovka. Stálo tam DOMINIKA. To mě nijak nepřekvapilo (fakt ne! xD) Jenže jak jsem to papírový srdíčko vzala do ruky a čuměla na to, tak jsem to otočila. Na druhé straně bylo stejným písmem napsáno RUSALKA!!! (bez těch vykřičníků xD) Na to hledím jak při infarktu. Kouknu vedle na Aleše (bratranec. Budu ho psát jménem, ptž Aleš je přece jenom kratší slovo než bra-tra-nec....)
Ten tam měl napsáno ALEŠ a z druhé strany CTIRAD. Jsem ho na to upozornila a začli jsme se řehtat. Mamka se na mě pátravě podívala a prej: "Psst!" Jsem is vzala její jmenovku a tam bylo napsáno BERUŠKA. Tak jsem se začala smát ještě nehorázněji. Segra měla na zadní straně napsáno Karkulka a taťka Rumcajs... To už mi to začínalo být podezřelé. V mysli mi vytanula scéna z filmu Sněženky a machři... To jako budu tančit s vodníkem? xDD
Jsem to řekla bratrancovi a on jako "cože?" Okamžitě jsme jmenovky schovali do kapes a po celou dobu jsme se o nich ani nezmínili (Naštěstí se na to ptala jenom moje malá sestra... jako tančit s nějakým "vodníkem" nehodlám xD)

Joo to ale nebylo všechno. Jak jsme tak seděli a vychovaně konverzovali se strejdou (manžel oslavenkyně) náhle se ozvalo jakýsi tlumený cink cink. To se syn strejdy snažil upoutat naši pozornost a klepal vidličkou o skleničku. (nebudu tu psát, že to zkoušel nejprve s vidličkou - žalostně zklamala, s nožem - žalostně zklamal, pak vyměnil sklinku a klepal do ní vidličkou - to už bylo jakštakš a pak KONEČNĚ zaklepal na ústí skleničky.

....)
Všichni se na něj koukli a začal pečlivě připravený proslov. S Alešem jsme se tam smáli (tlumeně xD) Celkově to bylo dost suché - pořád cosi hodnotil...
Mno, posadil se a donesli nám předkrm. Tak jsme se zase smáli scéně z Kurvahoši gutntag xDD "Vždyť to je jak pro vrabca!" xDD
Tak nějak jsme se v klidu naobědvali. Celkem dobrý oběd.. xD

Pak se pustilo rádio. S Alešem jsme se tlemili Bílé orchideji xD
Pak KONEČNĚ přišel na řadu tolik očekávaný bowling. Po hodině bylo po bowlingu... Tak jsme zase zapadli do toho salónku. Nuda jak v Brně... Konverzovali jsme s taťkou Aleše a s babičkou. Strejda (oslavenkyně manžel) mi nalil fernet stock 8000 xDD nic moc, nepotěšil mě xD očekávala jsem lepší chuť. Ale když není nic jinýho (jáj já se nezmínila, že jsem na přípitek neměla dětský šampus ale cosi, co dost připomínalo Amundsen?) (ehm... ještě že nebyl absint... xDD)


A pak jsme se tak nějak utrhli. Konečně jsme přijeli domů... a jsme tu asi 2 hoďky xDD

PROSÍM, UŽ NIKDY NECHCI NA ŽÁDNOU TAKOVOU OSLAVU!
díky, vaše Greene xD