Kura, mě poslední dobou chytají takové záchvaty sebelítosti...
Nejsem schopná navázat nějaký vztah. Ať už přátelský nebo jiný... všechny se mi sypou.
Nejhorší je, že já to fakt neumím... neuvažuju nad tím co říkám... z kluků mám z nějkého zvláštního důvodu strach... a když si moje nejlepší kámoška našla hromadu dalších přátel, přijde mi, jako by mě opouštěla...
kurva, to je ale strašný pocit. jako by mi cosi žralo vnitřnosti... a pak taková zvláštní zima... =/
A přitom vím, že mě nikdo neopouští, jenom prostě nemůžu stačit. Vím, že chce trávit čas i s někým jiným...