Liberec - Skoky

Zabte mě někdo...
Ale vážně!
Proooč?
Právě zažívám emocionální bitvu...
Kdo se včera díval na skoky z Liberce, zřejmě tuší. Mnozí z vás už i ví, protože já se opravdu nenechám odbýt a musím vám o tom říct...

Podívejte se na úvodní text a je vám jasné, komu ze skokanů fandím - Wolfgang Loitzl a Thomas Morgenstern.
Thomas je dlouhodobá záležitost
Wolfgang u mě "existuje" od turné 4 můstků, kdy jsem si na něj před prvním závodem vsadila, že vyhraje a on vyhrál...

Včera ovšem... já se tomu musím smát a přitom bych si kopla do postele...
Moji dva favoriti a včerejší závod - jako den a noc, led a oheň...
Wolfi vyhrál, Morgi spadl...

Na jednu stranu jsem nadšená... na druhou bych tu postel vážně nejradši rozkopala a podpálila...
Přemýšlela jsem - komu bych ten pád přála... dospěla jsem k názoru: "Kdokoliv, jen né Morgi!"
Posléze: "Kdokoliv, jen né Morgi a Wolfi!"

"To ti ještě nikdo neřekl? Život není fér."
"O tom už jsem někde slyšel..."

Takže... co můžu teď dělat? Vyčkávat na můstek HS 134 a drtit si klouby na rukou... jako bych to nedělala celý Morgiho rozjezd, let a telemark... jako bych si já hysterka a cholerik nebouchla do křesla ve stejném okamžiku, jako to udělal Morgi...

Proč je to tak nefér?
vaše Greene