Greene | Noční choutky

Tak mě včera popadla můza... xD před spaním mě napadl nápad (napadl nápad... xDD ježiš... xDD) což takhle nenapsat tohleto? xDDD A co z toho tohletoho vzniklo, se můžete podívat níže xDDD

Postavy: Harry Potter, Draco Malfoy
Žánr: Romantika, Drama, Pre-slash!
Nevhodné pro děti do 12 let! (straším xDD)

Zařazení: Není podstatné
Datum vytvoření: 17. 12. 2008 v 8:45 ráno =D

Vlastně celou dobu jde o to, že má Harry na někoho (nebo na něco) šílenou chuť... xDDD enjoy! xD

Ležel na zádech v posteli. Měl zavřené oči, ale nespal. Slyšel přerývané dýchání jeho čtyř spolubydlících. On sám dýchal nepravidelně, jako by uběhl maratón. Na tváři měl blažený úsměv a nemohl se zbavit toho slastného pocitu. Proč by se ho taky zbavoval?
Otevřel oči, ale v místnosti byla taková tma, že se mu chvíli zdálo, že je nechal zavřené. Kolem postele měl zataženy závěsy, které ztratily svou vznešenou rudou barvu a byly temné a strašidelné. Zhluboka se nadechl aby se uklidnil. Ruku natáhl k nočním stolku a popadl brýle a hůlku. Posadil se na postel a přitom si nasazoval své brýle. Mrkal a mžoural ve tmě. Pomalu máchl hůlkou, snad ze strachu, aby nevzbudil Rona nebo Seamuse, a závěsy se odtáhly. Teď už nedbal na žádnou opatrnost. Kluci zřejmě spali tvrdým spánkem a kdyby něco, tak jde na záchod... Zkopal ze sebe přikrývku a chodidla strčil do bačkor, které stály u postele. Ze židle u malého stolu si vzal svůj červený župan a přehodil si ho přes ramena.
Nemohl déle čekat... potřeboval ho... chtěl ho! Vzít si ho a mít ho jen pro sebe... zakousnout se do něj a olizovat jej... ach, jak jen je sladký! Křehký a zranitelný pod tvrdou slupkou... Jak rád se jím nechává rozmazlovat a pak, jako na nějaký povel, se z králíčka stane vlkodlak... Nedokázal slovy popsat touhu, která mu svazovala žaludek a z plic mu drala veškerý kyslík. Při každém pomyšlení na jednotlivé části, které bude moci laskat a hrát si s nimi v ústech... ho popadalo takové vzrušení, že znovu začal dýchat přerývaně a aby se nesesul na podlahu, musel se chytit opěrátka židle. Oběma rukama svíral ten kousek dřeva a tělem mu cloumalo neuvěřitelné vzrušení... nemohl déle čekat! Vždyť čekal už tak dlouho! V srdci měl žhnoucí kamínek jako poukázání na to, že o jeho lásce nikdo neví... Usmál se do ztemnělé chlapecké ložnice a najednou ho popadla chuť bláznivě se rozesmát. Co by si lidé pomysleli, kdyby zjistili, o čem slavný Harry Potter přemýšlí a s kým tráví tak intimní chvilky?
Déle nečekal. Pustil židli a rázným krokem vyšel na točité kamenné schodiště. Bačkory klepaly, ale on na to nebral zřetel. Hlavu měl plnou své lásky... určitě na něj již taky nedočkavě čeká... třeba prožíval stejné okamžiky euforie když si uvědomil, že ho chce... Začal schody brát po dvou... potom po třech... posledních 5 schodů dolů do společenské místnosti přeskočil. Když kouzlem Lumos zkontroloval, že nikdo v místnosti není, přešel klidným krokem k portrétu Buclaté dámy a strčil do něho. Buclatá dáma spala a to bylo jeho štěstí... kdyby se vyptávala...!
S každým krokem dolů z pohyblivého schodiště cítil větší a větší napětí. Nemohl se dočkat!
Když konečně došel až dolů ke dveřím do podzemní chodby a k Velké síni, nedal se doleva, ale pokračoval do síně. Potichounku otevřel dveře a vkradl se dovnitř. V síni svítily akorát svíce po stranách stěn a nad čtyřmi dlouhými kolejními stoly. Opatrně vykročil, po pár krocích se však zastavil. Uslyšel zvláštní mlaskavé zvuky... co to mohlo být? Že by nějaký domácí skřítek?
"Uhm... ano... hmm... tak je to správně... mňam..." uslyšel z druhé strany dlouhé síně. Zamžoural do šera, nedokázal však osobu rozpoznat. V těle se mu však rozbouřily vnitřnosti. Co když je to...
Dal se do běhu. V bačkorách se mu ale běhalo špatně a tak je kopnutím odhodil pryč. Osoba si ho nevšímala. Dál provozovala to, co dělala na začátku a Harryho to dopalovalo. Měl vztek. Veškerá chuť ho opustila... Doběhl až k té osobě, která se skláněla nad stolem, hlavu měla nízko a třepala se potlačovaným vzrušením. Vydávala sípavé zvuky, jako by nemohla dýchat. Na sobě měla tmavě zelený župan a přes hlavu kapuci. V Harrym to začalo vřít... co si to ksakru dovoluje?! Popadl osobu za vršek kapuce a odkryl jeho temeno. Bylo blonďaté. Neučesané, jemné, blonďaté vlasy...
"Malfoyi?!" vyjekl navztekaně Harry a kopl do jeho židle. Draco zvedl hlavu a to, co Harry viděl, ho rozpálilo do nepříčetnosti. Draco měl ústa celá špinavá od sirupu, vanilkového krému a drobků těsta. Vše nasvědčovalo tomu, že se celou tu dobu skláněl nad talířkem plným sirupových košíčků, které teď byly neutěšeně rozdrobeny a zničeny. Roztáhl své zelené oči nad tímto výjevem a měl sto chutí jej povalit na zem a zkopat. Převracel sem u žaludek z toho strašného pohledu na své košíčky a chtělo se mu zvracet.
"Ty hajzle slízlej! Ty sirupové košíčky byly MOJE!"

Hm... xDDD abych to uvedla na pravou míru - Harry opravnu NEMĚL chuť na Draca... xDDDDD
vaše Greene